Pouštní zámky v Jordánsku

Pouštní zámky v Jordánsku

Opustíte-li jordánskou metropoli Ammán po jedné z výpadovek vedoucích k saudsko-arabské hranici, obklopí vás po půlhodině cesty nedozírná poušť, sem tam lemovaná osadami. Tato vyprahlá, kamenitá a nehostinná krajina nevypadá zrovna atraktivně, ale turisté, kteří se dají zlákat k její návštěvě, nebudou litovat. Do jordánské pouště vás zve CK TILIA.

Kdo byli umájjovští princové

Arabové v předislámské době byli kočovníci, kteří přicházeli do styku se dvěma skomírajícími říšemi: byzantskou a perskou. Vyznávali kmenová božstva, která byla soustředěna v Mekce. Proroku Mohammedovi se roku 611 zjevil archanděl Gabriel (Džibríl) a sdělil mu, že je poslem Božím a prorokem nové víry. Mohammed zahájil kázání, zrodil se islám, třetí monoteistické náboženství. Tím, že Mohammed hlásal jedinost Boha, začal znepokojovat obyvatele Mekky, kteří byli závislí na přílivu poutníků. V roce 622 se Mohammed se svými 75 druhy usadil v oáze Jathrib, která byla nazvána “město Prorokovo“ (Madínat an-Nábí = Medína). Odchodem do Medíny začal muslimský letopočet - hidžra. Pod vlivem okolností se Mohammed stal státníkem a vojevůdcem, po několika válkách vstoupil roku 630 jako vítěz do Mekky a nechal zničit modly. Když 8. června 632 zemřel, ujali se vedení muslimské obce Mohammedovi nástupci zvaní kalífové. Po smrti čtvrtého ze spravedlivých  kalífů, současníků a přátel Proroka, nastal v islámu rozkol týkající se následnictví a nové náboženství se rozdělilo na dva základní směry: sunnitskou a šíitskou větev. Kalífem se stal Muawíja z mekkánského rodu Umájjovců. Tento panovník přestěhoval svoje sídlo z Mekky do Damašku, odkud vládl rozlehlé říši. Umájjovci byli dynastií výhradně arabského původu, začali však prosazovat městské hodnoty, budovat honosná sídla a výstavné mešity (Dóm na skále a mešitu al-Aksa v Jeruzalémě, Velkou mešitu v Damašku a mešitu v Medíně), které patří mezi klenoty rané islámské architektury.  

Foto: Pouštní krajina východně od Ammánu

Umájjovské zámečky

Vedle těchto čistě městských staveb si nechávali umájjovští princové budovat venkovská sídla s lázněmi, obytnou částí, mešitou a často také zavlažovacím systémem, který umožňoval zemědělskou výrobu a někdy také další aktivity, jako třeba provozování “khanu“ zájezdního hostince. Tyto četné umájjovské pouštní zámky a zámečky jsou roztroušeny v pouštích Sýrie, Jordánska, Libanonu a Palestiny. Zde nacházeli princové pocit volnosti uprostřed pouště, která byla jejich domovem. Zde se také scházeli s představiteli kmenů, aby upevňovali důležité vazby. 

Umájjovci nevládli kalífátu dlouho, roku 749 byli vyvražděni.  Jediný člen klanu, který přežil - princ Abdurrahmán - uprchl do Andalusie a tam založil vzkvétající cordóbský emirát, z kterého se stal o tři sta let později cordóbský kalífát. 

Umájjovské zámečky osiřely a upadly do zapomnění.  V 19. století však začaly lákat cestovatele a orientalisty. A přiznejme si, že došlo k objevům, které byly překvapivé a zásadní.  Vydejme se tedy po trase, která se v Jordánsku turistům nabízí, a vypravme se rovněž objevovat.

Foto: Qasr Kharaneh

Qasr Kharaneh (qasr = zámek)

Jízda po kvalitní jordánské vozovce mezi jednotvárnou pouštní krajinou je nudná, ale cesta z Ammánu trvá jen půlhodinu a zastavujeme u první umájjovské památky - zámku Qasr Kharaneh. Zámek je překvapivě dobře zachovalý, jak zvenčí, tak uvnitř. Vypadá spíše jako pevnost s věžemi, věže jsou však pouze dekoračním prvkem. Stejně tak úzké otvory umístěné na fasádě nejsou střílny, jak by se na první pohled zdálo, ale důmyslný systém ventilace a osvětlení. V přízemí jsou zachovalé stáje a skladiště a kolem centrálního dvora je ve dvou podlažích soustředěno 61 místností. Celá budova nese stopy perského vlivu, má mělké klenby a štukové dekorace. Je v ní příjemný stín a ze střechy je vidět daleko do pouště, která nemá konce.

Foto: Qusayr Amra

Qusayr Amra (qusayr = zámeček)

Pouhých 18 km od Qasr Kharane leží místo, které je zaneseno na listině kulturního dědictví UNESCO. Qusayr  Amra nebyl nikdy vybudován pro trvalé obývání, ale pro kratochvíli a požitky. Je to poměrně malá stavba, která sestává z trůnního sálu, kde princové přijímali návštěvy, a přilehlých lázní. Co je však překvapivé a ohromující, je bohatá figurální výzdoba, nevídaná v islámském prostředí, které zapovídalo zpodobňování lidí a zvířat. Stěny sálu a lázní jsou pokryty úžasnými freskami zpodobňujícími lov, tanec a hudebníky, scény z lázní se sexuálním podtextem, jsou na nich vymalováni amorci, panovníci světa, ztělesnění historie, filosofie a poezie. Škoda jen, že freskám ublížily nevhodně provedené restaurátorské práce a bohužel též vandalové. 

Pro nás Čechy je zde ještě jedna zajímavost. O objev tohoto zámečku ukrytého v poušti se zasloužil český orientalista Alois Musil, narozený v roce 1868 v Rychtářově na Moravě. Jeho život by vydal na několik dobrodružných románů. Katolický kněz i člen Nejvyšší muslimské rady v Jeruzalémě, osobní zpovědník habsburské císařovny Zity i generálmajor, beduínský šejk, spisovatel i botanik, po němž byly pojmenovány dosud neznámé pouštní květiny - tím vším byl v 1. polovině minulého století Alois Musil.  

Foto: Qusayr Amra - trůnní sál pokrytý freskami

Qasr al-Azrak

Al-Azrak je opravdu tou nejzazší výspou Jordánska. Kdysi to byla oáza oplývající vodami, zeleným porostem a spoustou vodního ptactva, pak žíznivý více než dvoumilionový Ammán vypil většinu pramenů a oáza se zmenšovala a zmenšovala, až z ní zůstala smutná tečka na mapě Jordánska.  Z města nejsou zbytky mokřadů vidět, jen věříme tomu, že zde někde ta přírodní rezervace opravdu ještě existuje. Umájjovský zámeček je spíše kamennou, z čediče postavenou pevností, která zde stála již před příchodem umájjovských princů. Do pevnosti vedou mohutné dveře vytesané z kamene. Ač každé křídlo váží nejméně tunu, lze je lehce otevřít, protože jsou namazány olejem. Vstupujeme na velké nádvoří lemované kamennými, docela dobře zachovalými stavbami. Je zde umístěno malé muzeum s nálezy dekorativních prvků, malá mešita a studna, odkud se brala voda. Našel se zde nápis, který dokládá, že pevnost byla obydlena již v roce 300 n. l. Al-Azrak byl důležitým místem na cestě mezi jižní Sýrií a vnitrozemím Arabského poloostrova.  V pevnosti našel útočiště umájjovský princ al-Walid II, který byl pro své chování vypovězen ze dvora svého strýce Hišáma. Al-Walid byl básníkem, pijákem, dobrým společníkem. Na krátko se sám stal kalífem a pak byl zavražděn.  Stavba však sloužila dále, byla používána ještě ve 13. století. V prvním patře měl svoje ústředí také legendární plukovník Lawrence z Arábie, britský zpravodajský důstojník a jeden z vůdců arabského povstání proti Turkům v 1. světové válce.  

Foto: Qasr al-Azrak

Umájjovské pouštní zámky a zámečky jsou v pustinách Blízkého Východu velmi četné, ne všechny jsou však zachovalé a ne všechny leží na přístupných místech.

Do jordánské pouště po stopách umájjovských princů vás zavede CK TILIA, která tyto památky pravidelně zařazuje do programu svých poznávacích zájezdů po Jordánsku. Výlet do pouště lze zakončit pěkným posezením v jedné z restaurací v al-Azraku nabízejících typické jordánské pokrmy. 

Autor: Ludmila Tvrdoňová, majitelka CK a průvodkyně zájezdu

- PR článek - 

CK TILIA Poštovská 4h,
pasáž Alfa - galerie
602 00  Brno-město

Tel.: 542 218 499 tilia@ck-tilia.cz 

www.ck-tilia.cz 
www.zajezdydoizraele.cz 
www.dovolenanavode.cz

Článek byl zobrazen 11 259 krát.