Betanie za Jordánem

Betanie za Jordánem

Betanie za Jordánem (Bethany Beyond the Jordan, arabsky Al Maghtas) byla 5. července 2015 zařazena na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Betanie je již čtvrtým jordánským místem , kterému se dostalo této cti. Jako první bylo zapsáno v roce 1985 slavné nabatejské město Petra a a ve stejném roce také ummájovský zámeček Kusejr Amra ve východní poušti s překvapivou freskovou výzdobou. V roce 2004 pak přibylo město úžasných byzantských mozaik Um ar-Rasas.

Řeka Jordán v Betanii - foto CK TILIA

Žili zde lvi

Betanie leží asi 11 km severně od Mrtvého moře, 40 minut jízdy z Ammánu, hlavního města Jordánského hášimovského království. Místo připomíná džungli, břehy řeky Jordánu jsou hustě porostlé mohutným rákosem, vrbami, eufratskými topoly a tamaryšky. Cestovatelé, kteří tento kout navštívili v 19. století, se zmiňovali dokonce o tom, že u Jordánu spatřili lvy, levharty a medvědy. Lev je často zmiňován v náboženských legendách, které se odehrávají na březích této biblické řeky. Je také vyobrazen na legendární mapě z Madaby a to právě u řeky Jordánu. Pozdější masové používání palných zbraní místními beduíny zlikvidovalo populaci těchto zvířat, dnes jde již o vyhynulé druhy. Také řeka Jordán byla jinou řekou, mohutnou a rychle tekoucí. Dnes připomíná spíše silně znečištěný potok, protože většina vody, která by měla plynout korytem, je používána jak v Izraeli, tak v Jordánsku na závlahy. Hovoří se však stále více o společném projektu Jordánska, Izraele a Palestiny pod záštitou European Union’s Sustainable Water Integrated Management (SWIM), který by měl řeku a její okolí oživit a obnovit přírodní rovnováhu.

Janovo křtění vodou a sestoupení Ducha svatého na Ježíše. Moderní mozaika. Betanie. - foto CK TILIA

Místo třikrát svaté

"Otázali se ho: "Proč tedy křtíš, když nejsi ani Mesiáš ani Eliáš ani ten Prorok?"
Jan jim odpověděl: "Já křtím vodou. Uprostřed vás stojí, koho vy neznáte - ten, který přichází za mnou; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u jeho obuvi." To se stalo v Betanii, na druhém břehu Jordánu, kde Jan křtil. Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa."
(Jan, 1:25-29)

Ať už je Betanie za Jordánem pravým místem Ježíšova křtu nebo není, byzantští křesťané byli pevně přesvědčeni, že k události došlo právě zde. Autenticita mnoha míst popsaných v Bibli, mohla být často ověřena archeologickými výzkumy. Ale místo Ježíšova křtu nemohlo být dlouho prozkoumáno, protože leželo na jordánském vojenském území plném min. Teprve po uzavření mírové smlouvy s Izraelem v roce 1994 byla oblast odminována a zpřístupněna archeologům a následně poutníkům a turistům. A právě archeologické objevy dokládají, že se s velkou pravděpodobností jedná o Betanii za Jordánem z Janova evangelia. Našly se zde zbytky kostelů, klášterů, pousteven a křestních bazénů z byzantského období, což svědčí o tom, že místo bylo oblíbené a hojně navštěvované.

Také dnes se místo stalo cílem návštěvníků Jordánska. Po hoře Nebo, která leží nedaleko odtud, a je vzpomínána jako vrchol, z kterého Mojžíš spatřil po čtyřicetiletém putování pouští Zemi zaslíbenou, je Betanie druhým nejvýznamnějším křesťanským poutním místem. Betanie je pěkně upravena, jsou zde vybudovány zastíněné stezky, bylo vysazeno hodně okrasných stromů a keřů . Vedro je v Betanii za Jordánem povětšinu roku neúnosné a nálety kousavých mušek umocňují obdiv k poustevníkům, kteří si tuto nehostinnou oblast vybírali dobrovolně za své působiště.

Betanie za Jordánem je svatá hned třikrát

Zde Jan Křtitel, novozákonní asketa, očišťoval symbolickým křtem vodou zástupy, které se přicházely vyznávat ze svých hříchů. Jan sám považoval své křtění za přípravu člověka na vstup do Božího království.

Na tomto místě přešla také po Mojžíšově smrti na hoře Nebo Jozuova vojska Jordán při dobývání Země zaslíbené a zamířila k prvnímu kenánskému městu Jerichu, které oblehla.

A stejně tak přešli Jordán v tomto místě, ale obráceným směrem, Prorok Eliáš se svým žákem Elíšou. Odtud se Eliáš vznesl v ohnivém voze s ohnivými koni ve vichru do nebe.

Kostel sv. Jana Křtitele ze 4. století u Wadi Gharar - foto CK TILIA

Císařova matka Helena a kostel na obloucích

V roce 326 Helena, matka císaře Konstantina, při své cestě do Svaté země překročila řeku Jordán a navštívila jeskyni, kde podle tradice žil Jan Křtitel. Eusebius z Cesareje píše, že na místě Ježíšova křtu nechala Helena postavit kostel. Kolem roku 530 cestoval na pouť do Svaté země arcijáhen Theodosius a zmiňuje se ve svých zápiscích o čtvercovém kostele postaveném na obloucích, ve kterém byl mramorový sloup se železným křížem na místě, kde byl pokřtěn Ježíš. Kostel byl postaven na obloucích proto, aby jím při pravidelných záplavách mohla protékat voda, ale takové zátěži neodolal a časem se zřítil.

Je dosti nepravděpodobné, že by Jan křtil zástupy kajícníků v divokých vodách tehdejšího Jordánu. Spíše to vypadá na to, že si našel poblíž Jordánu příhodnější místo. Wadi Gharar je malý přítok Jordánu napájený pěti prameny . Podle tradice právě těchto pět pramenů poskytovalo vodu pro křest Janův. A na tomto místě, nikoliv na břehu řeky, by postaven kostel na obloucích, z kterého se dodnes zachovaly základy a schodiště s mramorovými schody, po kterém poutníci sestupovaly na křestní místo.

Sv. Marie Egyptská se sv. Zosimou - foto CK TILIA

Kajícnice Marie Egyptská

Kostel sv. Jana Křtitele je spojen s legendou o sv. Marii Egyptské, která žila v Alexandrii velmi prostopášným životem. Pak se vypravila do Jeruzaléma na slavnost Pozdvižení svatého Kříže, ale ne ze zbožných důvodů, ale aby se setkala s dalšími muži. Cestou platila sexuálními službami. Když chtěla vstoupit do chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, nějaká síla jí v tom bránila. Když kolem nesli pravý kříž, slyšela hlas: "Překroč Jordán a najdeš odpočinutí“. Marie odešla do kláštera sv. Jana Křtitele za Jordánem, kde se zúčastnila svatého příjímání. Pak vzala tři bochníky chleba a odešla do pouště, kde žila jako poustevnice 47 let jen z toho, co našla v divočině. Když ji potkal sv. Zosimas, byla úplně nahá a nepodobala se lidskému stvoření. Poprosila Zosimu, aby přikryl její nahotu svým pláštěm a pověděla mu svůj příběh. Pak ho poprosila, aby příští rok opět přišel a přinesl jí svaté příjímání. Našel ji však mrtvou a pohřbil ji za pomoci lva.

Mapa z Madaby ze 6. století . Beth Abara je vpravo ve střední části obrázku - foto CK TILIA

Klame nás mapa z Madaby?

Všeobecně se akceptuje, že "Betanie na druhé straně Jordánu" z Janova evangelia leží na východním břehu řeky. Na mapě z Madaby, částečně poškozené mozaice na podlaze kostela v jordánské Madabě ze 6. století, která znázorňuje mapu Svaté země, však je místo vyznačeno na západním břehu. Nenazývá se však Betanie, ale Beth Abara. Beth Abara znamená "Dům u brodu". Takové jméno se rovněž nachází v židovském Talmudu, a Eusebius, křesťanský učenec z raného 4. století ve své geografii Svaté země nazvané "Onomasticon" také uvádí místo, které nazývá Bethabara. Ve starověkých rukopisech je pak místo Ježíšova křtu dále zmiňováno jako Betanie.

Z pohledu autora evangelia Jana, je druhá strana Jordánu na východním břehu. Naopak zhotovitelé mozaiky z Madaby, chápali sdělení "na druhé straně Jordánu" tak, že křestní místo umístili na západní břeh - tedy protější z jejich pohledu.


Betanie za Jordánem. Fotografováno z Kasr Al Jahúd v Izraeli - foto CK TILIA

Papežské návštěvy na druhém břehu

Po staletí se vede tichý spor o to, kde vlastně k Ježíšovu křtu došlo, zda na východní straně Jordánu v dnešním Jordánsku či na západní straně řeky, který po Šestidenní válce v roce 1967 spravuje Izrael. Návštěvy hned čtyř papežů v Betanii na jordánské straně však nepřímo podpořily správnost interpretace Janova evangelia, že ke křtu došlo "na druhé straně Jordánu", tedy té jordánské, východní. V roce 1964 do Betanie zavítal papež Pavel VI., v jubilejním roce 2000 Jan Pavel II., Benedikt XVI. se zde objevil v roce 2009 a v roce 2014 přivítali v Betanii papeže Františka. A tak patří Betanie za Jordánem mezi pět hlavních křesťanských poutních míst v Jordánsku.

Jordánsko je muslimskou zemí, ale ke křesťanům, a to nejen svým občanům , přistupuje nesmírně vstřícně. Úžasným gestem bylo darování půdy v Betanii křesťanským církvím nejrůznějších denominací. Celkem má být v Betanii postaveno 12 křesťanských kostelů, ubytovny pro poutníky a kláštery. Ne všechny církve však disponují dostatkem finančních prostředků a tak je mnoho staveb již dlouho rozestavěných. Výjimkou je zatím jen krásná rezidence pro ruské poutníky, která do dálky září svou zlatou cibulovitou kupolí a řecký pravoslavný kostel poblíž křestního místa.

Betanii můžete poznat během poznávacích zájezdů do Jordánska, které pořádá cestovní kancelář TILIA. Je možné sem rovněž zavítat během pobytu v některém z jordánských hotelů u Mrtvého moře, které leží nedaleko.

Autor: Ludmila Tvrdoňová, majitelka CK a průvodkyně zájezdu

- PR článek -

Článek byl zobrazen 10 309 krát.