Petra - tajemství ukryté v poušti

Petra - tajemství ukryté v poušti

Viděli jste film Indiana Jones a poslední křížová výprava? V poslední části filmu vstupuje hlavní hrdina se svými společníky do majestátního chrámu. Kupodivu však nejde o nějakou fantastickou hollywoodskou kulisu, toto místo skutečně existuje.

A můžete jej spatřit na vlastní oči, pokud navštívíte Petru v Jordánsku. Petra není nějaká místní dívka, jsou to pozůstatky města, které patří k nejúžasnějším dokladům o umu starověkých stavitelů. V Bibli jsou podle nepotvrzených teorií na toto pozoruhodné místo narážky pod jménem Selá (hebrejsky kámen, skála), Arabové mu říkají Al-Bitrá.

Petru vybudovali Nabatejci jako své hlavní město, její přesné stáří je však nejasné. Rovněž tak původ Nabatejců je dodnes obestřen tajemstvím. První písemné zprávy o nich existují ze 7. století př. n. l. Byli to původně nejspíš nomádi, každopádně ale lidé velmi schopní vojensky, organizačně, obchodně a, jak je zřejmé, i stavitelsky. Zpočátku přepadávali karavany putující přes jejich území, později začali vybírat za jejich průjezd mýto a také sami obchodovali, zejména s kořením. Vybudovali a ovládali síť pouštních pevností i zastávek na kupeckých stezkách. Mnohé zbytky těchto měst dodnes najdeme v Negevské poušti.

I Petra leží v drsné krajině, avšak ne v otevřené poušti. Město je jako pevnost vytesané ve skalách a přístupné úzkou, jeden a půl kilometru dlouhou soutěskou Siq, obklopenou 100 metrů vysokými skalními stěnami. To obyvatelům zajišťovalo perfektní kontrolu a obranu. Po levé straně stezky jsou žlaby, kudy byla do města přiváděna voda. Nabatejci vypracovali velmi důmyslný systém zavlažování a zásobování vodou s řadou přehrad, kanálů a podzemních nádrží. To jim umožňovalo nejen rozvinout vyspělé zemědělství a přežít období sucha, ale dokonce si mohli dovolit vodu prodávat.

Petra vzkvétala po staletí a odolala mnoha nájezdům. Území Nabatejců si dlouho udrželo nezávislost i během římského rozpínání. Nakonec však byly Nabatejská říše i město Petra po roce 106 n. l. přece jen začleněny pod římské impérium.

O pár desetiletí později začalo město postupně upadat, hlavně na úkor rozvíjející se Palmyry v dnešní Sýrii. Nakonec zmizelo ze všeobecného povědomí, ačkoliv se tu objevili křižáci i Byzantinci. Poté se stalo mýtickým místem někde v poušti, obývaným beduíny, potomky Nabatejců. Ti jeho polohu tajili a bránili před nevítanými vetřelci až do roku 1812, kdy jej objevil švýcarský cestovatel a orientalista J. L. Burckhardt.

V roce 1985 byla Petra zařazena pod ochranu UNESCO jako součást světového kulturního dědictví.
A co je tedy v Petře k vidění? Tak především je to Chazna (Al-Khazneh neboli „pokladnice“), nejslavnější budova zmíněná v úvodu a „hrající“ v Indiana Jonesovi. Věřilo se, že je zde ukryt poklad faraonů, ačkoliv oficiálně se jedná o hrobku nabatejského krále. Fasáda o rozměrech 30x43 metrů vytesaná do skály je skutečně impozantní, stejně jako sochy bohů a mytologických postav, které ji zdobí.

O kousek dál leží amfiteátr, kam se kdysi vešlo až 7 000 diváků. Byl vybudován na úpatí posvátné hory en-Nejr, což pravděpodobně bylo místo původní svatyně a základu města. Na východní straně Petry najdeme do kamene vytesané královské hrobky z různých období, od původních nabatejských po novější řecko-římské. Některé vykazují dokonce egyptské charakteristiky. Vyskytují se také názory, že ve skutečnosti nešlo o hrobky, ale že mohlo jít o chrámy, domy nebo stavby k jinému, neznámému účelu.

Výčet dalších památek je dlouhý, v okolí najdete třeba tzv. Chrám okřídlených Lvů či monumentální Ed-Deir, což je stavba podobná „pokladnici“ Khazneh, ale ještě větší (a více zničená). O účelu budovy se stále vedou spory.

Každý den sem zavítá okolo 3 000 návštěvníků, a to přesto, že vstupné je poměrně vysoké. Celá Petra je opravdovou pokladnicí kulturních pokladů i historických otázek, jež dosud nebyly zodpovězeny. Nehledejte tady proto klid, ani odpovědi – jen stále další otázky…

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 8 920 krát.